Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

 

 

   

Kanaanský pes, jehož předkové byli páriové, žil na Středním východě po staletí. Kresby a rytiny byly nalezeny například v Egyptě v jeskyních Bene Hassan /2.200-200 let př.n.l./. Na Sinajském poloostrově byl vytesán do skály obraz, na kterém byl zobrazen kanaanský pes lovící antilopu. Na sarkofágu, který byl nalezen v Aškolonu, rozeznáme zřetelnou kresbu kanaánského psa.

 

Obrazek

                                                                                                                                                            BERISH DE SOLEMEL www.canaanoasis.de

V roce 1934 emigrovali z Rakouska do Izraele známí kynologičtí odborníci manželé Menzelovi. Profesorka Rudolphina Menzelová byla pověřena izraelskou organizací pro obranu, aby založila organizaci pro služební psy. Rychle pochopila, že jinde běžná plemena jako dobrman, boxer, německý ovčák atd. nejsou schopna obstát v horkém a drsném podnebí jaké v Izraeli panuje. Brzo si povšimla psů, kteří žili v okolí stanů beduínů a pouštních měst. Profesorka Menzelová si začala hrát s divokými psy, kteří se objevovali v okolí jejího domu. Snadno si získala jejich důvěru i oddanost. Vyhledala několik vrhů se štěňaty a zjistila že tito psi jsou snadno vychovatelní a lze je snadno ochočit. Brzy mohla začít s vlastním chovatelským programem. V roce 1953 oznámila ICK, že existuje chov izraelského národního plemene a roce 1974 byl stanoven písemně standard, který byl znovu vydán v roce 1984. Chovatelská stanice Sahar Havaj v blízkosti Jeruzaléma se spojila s p. Shibolethovou a po smrti prof. Menzelové v roce 1973 společně pokračovali v její práci.

Organizace IKC, člen FCI, přispěla ke zlepšení chovu tak, že formulovala speciální pravidla, která za jistých podmínek umožňují registrovat divoce narozené kanaanské psy. Dnes je v Izraeli několik set kanaánských psů. Většina z nich slouží jako služební a hlídací psi u IDF /Izraelská armády obrany/. V roce 1987 věnovala tomuto plemeni izraelská vláda dopisní známku, která byla zveřejněna při příležitosti Světové výstavy psů.

Do USA byli první psi dovezeni v roce 1965. V roce 1969 byl založen Kanaan club of America. V Kanadě byl založen klub v roce 1973 a v roce 1982 následovalo uznání plemene kanadskou střešní organizací Canadian Kennel Club. V roce 1965 se dostal první pes do Anglie, vzhledem k přísným karanténním předpisům tam bylo importováno jen velmi málo psů. V Německu jsou kanaánští psy od roku 1967,  v roce 1977 byl založen Deutscher Kanaan Club. V České Republice je první  kanaánec od roku 2008 registrovaný v klubu KCHMPP. 

Kanaanský pes byl v Izraeli dlouho ignorován. Požadavek psů obranářů pro bezpečnostní služby a civilisty tomuto plemeni pomohl k uznání. Díky své mimořádné životaschopnosti a vynikajícím vlastnostem hlídacího psa získalo plemeno v Izraeli na popularitě. Dnes neustále přibývá lidí, kteří mají tyto psy doma. Jedinci tohoto plemene jsou stále častěji vidět i ve výstavních kruzích.

 

 Vzhled

Kanaánský pes je silný a středně velký pes. Má klínovitou hlavu, vztyčené uši, lehce zaoblené široké čelo, stočený ocas a krátkou až středně dlouhou rovnou srst. Nejtypičtějším zbarvením pro něj jsou pouštní barvy (pískovcová, červená, krémová, zlatá). Jeho zbarvení však může být různé (pískové, červenohnědé, bílé, černé, skvrnité), může mít masku (ta však musí být symetrická) a bílé znaky. Existují dva typy Kanaánského psa, a to typ „dingo“ a typ „kólie“. Výška se pohybuje u psů od 50–60 centimetrů a u fen od 45–50 centimetrů. Váží od 16 do 25 kilogramů.

 

  

 

 

 

Původ a historie plemene

Kanaánského psa původně chovali beduíni v negevské poušti jako ovčáckého a hlídacího psa. Mezi jeho předky jsou volně žijící psi páriové. O vzhled dnešního plemene se zasloužil izraelský odborník na psy dr. Rudolph Menzel se svojí manželkou. Za druhé světové války bylo mnoho kanaánských psů cvičeno pro vyhledávání min. Po válce toto plemeno sloužilo dokonce i jako vodící pes pro nevidomé. Nyní se používá jako ovčák, hlídač, stopař, pátrací nebo záchranářský pes. Jeho obliba v Izraeli vzrostla a nyní se šíří i ve Spojených státech. Svůj název získal podle oblasti zvané Kanaán (dnešní Izrael, Libanon a část Sýrie), která se nachází na Blízkém východě. Jedná se o jedno z nejstarších plemen světa, které se datuje do biblických dob. Původně byl chován beduínskými kmeny v Negevské poušti jako pastevecký a hlídací pes. O moderní podobu plemene se zasloužila doktorka Rudolphina Menzel. V minulosti byl využit jako hledač min i jako vodící pes. V Izraelských obranných silách je rovněž využíván jako obranář a jeho obliba v Izraeli vzrostla. Izraelským chovatelským klubem uznán v roce 1953 a Mezinárodní kynologickou federací (FCI) pak v roce 1966. V současné době se jedná o jediné psí plemeno, které je domestikované a zároveň žijící ve volné přírodě.

 

Charakter

Kanaánský pes je velmi inteligentní, věrný a rychle se učící pes. Je vnímavým a pozorným společníkem. Své rodině je velmi oddaný a ochraňuje ji. K cizím lidem se chová nedůvěřivě a rezervovaně. K domácím zvířatům má dobrý vztah. Někdy může být agresivní vůči jiným psům, kteří se k němu staví dominantně. Není to však pravidlem. Dobře vycvičený a zespolečenštělý pes vychází dobře s jakýmikoliv zvířaty. Když zjistí, že se děje něco podezřelého a neobvyklého, je schopný okamžitě zaútočit, což z něj činí výborného hlídacího psa. Má dobře vyvinuté teritoriální sklony. Má silný instinkt přežití a ostražitou a nezávislou povahu. Rychle reaguje, vůči cizím lidem je opatrný a má teritoriální sklony. Je výborný hlídač a ochránce a původně byl používán jako hlídač stád. Přestože se používá jako obranářský pes, je velmi vhodný do rodin s dětmi. Je inteligentní a rychle se učí, ale opakující se cviky je mohou začít nudit a mohou ignorovat povely, když je něco zaujme.

 

 

 

 

 

 

 

Popis Kanaánského psa

Kanaánský pes dorůstá výsky okolo 48 - 61 cm a dosahuje váhy 16 - 25 kg. Průměrná délka života je 12 - 13 let. Hlava je klínovitého tvaru. Čelo je široké, zaoblené. Oči jsou tmavé a lehce šikmo položené. Vztyčené uši se zaoblenou špičkou jsou nízko posazené a poměrně daleko od sebe. Čenich se směrem k nosu zužuje. Nosní houba je černá. Tělo kanaánského psa je silné, svalnaté. Záda jsou rovná. Ocas má vysoko posazený a zcela stočený na záda. Srst je krátká nebo středně dlouhá, rovná s dobře vyvinutou, jemnou podsadou. Zbarvení je dovoleno od bílé přes písčitou až k černé. Bílé fleky jsou přípustné, stejně jako tmavá maska na čenichu.

 

Péče

Je dobré kanaánského psa jednou týdně důkladně vykartáčovat, aby se odstranila odumřelá srst. Patří mezi jedna z nejzdravějších plemen vůbec, ale může se u něj vyskytnout epilepsie nebo hypotyreóza. Kanaánský pes je velmi inteligentní pes a jeho výcvik není nijak náročný. Nemá však rád stále se opakující povely a rychle ztrácí pozornost a nesoustředí se. Proto je dobré při výcviku povely obměňovat a psa se snažit co nejvíce namotivovat k učení. Kanaánský pes potřebuje množství pohybu a pracovní vytížení. Kvůli teritoriálnímu chování je dobré jej chovat na oploceném pozemku, který bude moci hlídat.